Galula

Galula Nursery School Building

Ve středu jsme se s Chrisem  vydali v jeho super autě  (trochu starém, ale výkonném) do Galuly. Na oblíbenosti cesty do Galuly se s Chrisem neshoneme. On jako řidič ji nemá rád, protože je opravdu v hrozném stavu (taková hodně špatná polní cesta), já ji naopak miluju, protože příroda kolem je nádherná. Samotná Galula je na kopci na krásném místě, ale život zde musí být velmi těžký. Je tady velké horko a tedy i sucho, není tu elektrika, vodu nosí daleko z řeky, která je velmi špinavá.

Galula je naší nejvydálenější partnerskou školou. S touto školou  máme velmi dobré zkušenosti. Velmi dobře spolupracují. Nyní potřebují zařídit třídu školky, která je sice povinná, ale nikdo jim na její postavení nedal peníze. Minulý rok, když jsme zde byli, děti se učili venku. Zatím se jim podařilo dokončit hrubou stavbu a zastřešit ji. Požádali nás o pomoc s dokončením. Žáci z jejich partnerské školy v České republice v Dubňanech souhlasili. Na vše ale nebudou stačit peníze, tak jsme se domluvili, že se udělá to nejnutnější – podlaha, omítky, okna (bez křídel) a dveře.

Protože školní rok teprve začal, není ještě počet žáků ustálený. Už nyní je jich ale 538 na sedm tříd a mají pouze 6 učitelů. Snad příští měsíc přijde ještě jeden.

V Galule jsme taky předali dopisy sirotkům od jejich sponzorů a oni zase předali svoje dopisy. K tomu ještě jako dárek oříšky, takže ani cestou domů nebudu mít prázdný batoh J.

Na této cestě jsem se ujistila o Chrisově důležitosti  - se svým autem překoná nepřekonatelné, je moje banka „Chrisbank“(opatruje peníze na tento projekt a já jen vybírám, kolik potřebuju) a je můj google překladač (překládá ze a do svahilštiny). Proto přikládám i jeho fotku s autem J.